Tma jako v pytli - Tma jako v pytli

Tma jako v pytli

Představte si tu situaci: Nevillovi vybouchl kotlík! Následky? Absolutní magická tma. Snape si šel do kabinetu pro jistý prostředek, který by tento trapný Longbottomův omyl zvrátil, protože ani profesorovo nejsilnější lumos neprostvítilo tuto temnotu hustější než smetanu.
Harry měl navíc tu smůlu, že zrovna seděl s Malfoyem. Draco! Jeho tajná láska. Měl ale také štěstí, že z druhé strany seděl Ron, takže bylo mnohem snažší ovládnout se a nezačít Draca líbat.
Tma byla čím dál tím víc neprostupnější a Harry se čím dál tím méně držel. To víte, když víte, že vedle vás pouhopouhých pár centimetrů daleko sedí ztělesnění všech vašich tužeb...
Najednou však Harry ucítil něčí ruku šátrat pod hábitem na jeho stehnu v nohavici ryflí. Umíte si snad představit, co to s ním udělalo. On se tam snaží ovládat a...
A pak... Pak to přišlo, na Harryho ústa se přisály cizí rty a on v domnění, že se stal zázrak a líbá ho samotný Draco Malfoy, o kterém se už drahně dlouhou dobu spekulovalo, zda je se Zabinim „jen kamarád“. I vcítil se Harry do polibku a provokativně sevřel zadek, který si trůnil vedle něho.
Potom se to však všechno začalo kazit. Jednak Malfoy vedle něho vyjekl a on si skrz mlhu vášně a dezorientovanosti způsobené tmou uvědomil, že Draco od něj sedí nalevo a hlava, kterou líbá, se naklání zprava, navíc s rty přilepenými na jeho by jen ztěžka mohl ječet.
Ještě k tomu právě v tu chvíli Snape rozhodil do vzduchu prášek pohlcující tmu a místnost se zalila jasným světlem, jak jen to v ponurém sklepení šlo.
„Rone?!“ vypískl Harry, když jako neklamné potvrzení své nejasné teorie, uviděl zrzavé vlasy.
Okamžitě Rona odstrčil pravou rukou, přičemž si ale neuvědomil, že v levičce pořád ještě svírá Malfoyův zadek, protože v nastálém šoku zapomněl povolit sevření svých prstů.
Tím pádem, když prudce vstával, chtíc ze sebe znechuceně Rona setřepat (ten ale již byl na zemi), vzal blonďáka s sebou. Prudkým pohybem však zavrávoral a začal padat směrem přímo na Draca, jen díky Merlinovi, že se Ron stihl odplazit stranou.
I povalil tedy Malfoye a to už na ně civěla celá třída včetně profesora Snapea, který se pohoršeně zeptal: „Pottere, co to tam panu Malfoyovi děláte?“
„Eh.. no... Já jen, já se mu jen snažím pomoct,“ koktal Harry rudý jako kdejaký Weasley, když ho chvilku podusíte v sauně a okořeníte červenou paprikou.
Merlinžel, to nevyznělo tak samaritánsky, jak zamýšlel, a celá třída propukla v hurónský smích. Možná na to mělo vliv i to, že Harry stéle udržoval jednu ruku v Dracově rozkroku a druhou ho ještě pořád držel za zadek. Jistě si každý dovede představit, jaký způsob pomáhání byl myšlenkovým pochodům sotva odrostlých puberťáků nasnadě.
K tomu se přidal i Snape s tím, že „Pan Potter by se raději měl věnovat učivu lektvarů, než obtěžování svých nevinných spolužáků a tím pádem by mu neuškodilo k večeru si zopakovat přípravu toho dnešního“ a jak byl ještě v ráži, vynadal i svému nejoblíbenějšímu studentovi, protože „pan Malfoy by měl dostát své pověsti primuse a neválet se tady na zemi jako nějaká děvka.“.
Draco tedy urychleně vyskočil, vcelku taktně ze sebe sesrtčil Pottera a věnoval mu zamyšlený pohled. Následně mu pošeptal do ucha, že „kdyby mu Harry ještě pořád chtěl „pomoct“, ať se staví kolem půlnoci v prefektské koupelně. Heslo je čistota a, že on tam bude...“
Zmatený Harry se jen přiblble usmál a na Ronův polibek úplně zapomněl, teď měl v hlavě jiné „věci“. Třeba, co si vzít na sebe...

-1. Kapitola || 1. Kapitola

Tma jako v pytli